Atmosféra je vzdušný obal rotující se Zemí. Sahá od povrchu Země do výše několika poloměrů Země. Podle změny teploty s výškou dělíme atmosféru Země na troposféru (nejníže), stratosféru,mezosféru, termosféru a exosféru. Podle homogenity chemického složení na homosféru (nejníže) a heterosféru. Podle koncentrace iontů v atmosféře rozeznáváme neutrosféru (nejníže) a iontosféru. Důležitým plynem v atmosféře Země je vodní pára nacházející se především v troposféře.
Prvotní atmosféra byla složena z mnoha kosmických plynů. V době utváření Zemské kůry se tvořilo mnoho různých druhů plynů - oxid uhličitý, dusík, vodní pára a metan, které tvořili atmosféru podobnou sopečnému dýmu. Následující vývoj přinesl mnoho změn, ale nejzásadněji byla schopnost organismů fotosyntézy, zvyšující koncentraci kyslíku a snižující obsah oxidu uhličitého.
- dusík (N2) - 78 %
- kyslík (O2) - 21 %
- vzácné plyny - 1 %
- oxid uhličitý (CO2) - 0,033 %
- vodní pára
Troposféra je nejnižší část atmosféry sahající od zemského povrchu k tropopauze, jež odděluje troposféru od výše ležící stratosféry. Tato hranice je dána změnou teplotního gradientu. Na rovníku je troposféra mocná kolem 18 km, v mírných šířkách sahá k 11 km a u pólů dosahuje ještě níže k 9 km.
Změna teploty vzduchu s výškou je větší než v jiných vrstvách. Průměrný pokles teploty vzduchu s výškou je 0,65 °C na 100 m, nicméně průměrná hodnota ve spodní troposféře je nižší díky častým výskytům inverze teploty vzduchu - okolo 0,30 až 0,50 °C na 100 m. Nad tropopauzou teplota roste. S výškou se ve troposféře také snižuje tlak. Stratosféra je zvláště důležitou pro její ozónovou vrstvu, která absorbuje velké množství ultrafialové radiace dopadající na Zemi.
Skleníkový efekt
Některé z plynů, které obsahuje atmosféra ( vodní pára, oxid uhličitý nebo metan) mohou absorbovat část tepelné radiace opouštějící povrch Země a tak zvyšovat teplotu. Bez tohoto procesu, by existoval velký rozdíl teploty mezi dnem a nocí a průměrná teplota na Zemi by dosahovala 18°C. Spalování fosilního paliva zvyšuje obsah oxidu uhličitého přítomného v atmosféře a tak je zvětšován skleníkový efekt.